Časopis Architektonický obzor píše ... obec Smíchovská přihlížejíc k různým hygienickým vadám na Jakubském (dnešní Arbesovo) náměstí a k naprostému nedostatku společenských a spolkových místností, jejichž potřeba byla již delší dobu občanstvem pociťována, získala vhodnou koupí blok o výměře asi 5 600m2 mezi třídou královskou a ulicí Presslovou a určila jej k výstavbě "ústřední tržnice" a "Národního domu".

Na těchto fotografiích z doby krátce po otevření, byly prostory klubu Futurum popisovány jako Lidová restaurace.

Lidová restaurace v suterénu. V pozadí lunety a figurální náměty od smíchovského malíře Ládi Nováka. Původních lunet bylo celkem osm, žádná z nich se nedochovala.

Moderní elektrický kuželník v suterénu budovy vedle Lidové restaurace byl první svého druhu nejen v Praze, ale v celých Čechách.

Prehistorie

V 50. až 80. letech se jen stěží dala uspořádat beatová akce jinak, než přes svazáckou organizaci. Tehdy se jmenovala ČSM - Český svaz mládeže. Bohouš Durdis to dobře věděl, takže i pověstný Music f club, pozdější Klub Futurum, vznikl právě na tomto základě. Ale popořádku.

Vzniku tohoto klubu předcházely různé organizátorské aktivity, jejichž dějištěm byl zejména Merkur v Pařížské ulici. B. Durdis a jeho společníci navázali na podobné akce s dixielandy a začali zde pořádat nedělní dopoledne se skupinami jako Crystal, Black and White, Crossfire nebo Crazy Boys. Svůj hlavní stánek pak rozvinuli pod Obvodním výborem ČSM v Praze 9 a připravovali přehlídky ve Slovanském domě. První Přehlídka mládežnických kapel, jak se tehdy říkalo, proběhla na podzim 1961.

Přehlídkové "hnutí" pak vyvrcholilo Festivalem mladých souborů 14. ledna 1963 v Lucerně, kde vystoupily vítězné soubory z předchozích přehlídek ve Slovanském domě: Komety, Jupiter, Krystal, Oheň, Zlaté hvězdy, Revival-Jazz-Band a Studijní skupina big beatu Pavla Sedláčka. Tento koncert měl však nemilý dopad v podobě paličského článku v mocném deníku. Podepsaný Lubomír Vaculík jej vtipně nazval "Liszt-twist anebo všichni mají alibi čili výchova uměním". Stačí ocitovat jednu větu: "Čím větší a primitivnější byl rámus na jevišti, tím větší byl potlesk diváků" (Rudé právo 27.1.1963). Organizátoři Durdis & spol. si pak museli dát dlouhou pauzu, aby se na vše zapomnělo.

Na kolbiště beatových pódií se vrátili až 14. března 1966, kdy v Radiopaláci uspořádali koncert Rock'n'roll Music Is Here To Stay s hvězdnou sestavou: Miki Volek, Pavel Bobek, Pavel Sedláček, Pete Kaplan, František Kopal, Mirek Berka, Jiří Laurent, Jiří Dospěl a Antonín Pacák. Úspěch koncertu je inspiroval ke zřízení samostatného klubu.

Historie

Zřizovatelem bylo tentokrát OV ČSM v Praze 5, prostory poskytl Dům kultury na Smíchově. Členové klubu obdrželi za 30 Kčs legitimace, které je opravňovaly ke vstupu na akce, z nichž vybíráme:

• 20.3.1968 - Fish feast (Rybí slavnost) s pověstnými Primitives Group, rybářskou sítí, kropením publika a dalšími nápady M. Jirouse a manželů Ságlových
• 17.1.1969 - Bird feast (Ptačí slavnost) - podobný happening s nahou dívkou ve vitríně polepenou peřím, létajícími holuby a hudbou skupiny Primitives Group
• 9.4. - 15.4.1969 - 1. Beat Salon, který byl zajímavý tím, že zde debutovala nová skupina Plastic People of the Universe. Do finále (6.5.) postoupili Blue Devils, Dreams, Rolls, Hayx Yatchmen a Plastic People, kteří získali cenu časopisu Mladý svět
• 3. - 13.3.1970 - 2. Beat Salon - finále proběhlo 16. 3. v Dopravních podnicích: Hills, Child's Guide, Alarm Group, Matches Of Lead, Blue Dogs a zvítězili Ages B.C.

Nedávná minulost

Bohumil Durdis se pak věnoval Dynacord klubu a nakonec odešel do emigrace. V prostorách "efka" na Smíchově se však s přestávkami stále něco dělo. Z Music f clubu se časem stalo Futurum. Chvíli fungovalo, chvíli ne, ale stále se tu hrálo. Až do devadesátých let. Jak píše "Pražský hudební průvodce", vydaný nakladatelstvím Votobia v roce 1997, "klub se za dobu své existence velice často potýkal s neodbytnými drogovými dealery a jejich zákazníky, což značně snížilo jeho prestiž".

Před nynější rekonstrukcí tedy klub fungoval v 90. letech asi takto: koncerty začínaly v 9 večer, přednost měly české kapely. Ve středu dostávaly prostor zajímaví amatéři, ve čtvrtek rock'n'roll, blues a jižanský rock, v sobotu první liga. Zbývající dny a hlavně v pátek tu byly diskotéky, respektive rockotéky (starší bigbít). Vydatně zaplněný sál prý pojal až 500 lidí. Bar byl vybaven dřevěným sezením, velkým akváriem a sem tam i nějakou tou stolní hrou. Nejnovější historie Futura se však začíná psát datem 9. 9. 1999, kdy se poprvé otevřou jeho dveře zvědavým návštěvníkům.

Současnost

V roce 1998 byla zahájena rekonstrukce smíchovského klubu, které se ujalo studio D´Ivan (Ivan Dlabač a Viktor Korejs), které si vzalo na starost nejen technickou stránku přeměny, ale především změnu celkového výtvarného pojetí klubu. Ten pojednali v moderním duchu, ale neskrývají ani inspiraci secesí - původním stylem interiéru, jenž byl v dobách dávno minulých francouzskou restaurací, která proslula prvním elektrickým kuželníkem v Praze (v 50. letech ji pak vystřídalo loutkové divadlo). Novému výtvarnému pojetí "efka" vévodí zaoblené tvary, se kterými se setkáte jak na masivních sloupech v sále, tak v samotném logu - největší raritou staronového hudebního stánku je však velkoryse pojednaný třicetimetrový barový pult, který se jako had vine podél celého sálu. Pozornost upoutá také originální světelný parket tvořený broušeným sklem se zalitými kabely ve tvaru písmene F.

"Při rekonstrukci Futura jsme využili toho, co jsme se naučili v Lucerna Music Baru," říká Michal Filip, majitel obou hudebních klubů. "Stejně jako v Lucerně, je i ve Futuru možné například sledovat dění na pódiu i ze stran nebo si naopak od muziky oddechnout v některé z klidových zón." Prostory klubu proto nabídnou nejen autentický zážitek ze živé hudby v sále, ale i zajímavě řešená zákoutí se speciálně navrženým nábytkem (světelné stolky na balkonku atd.) umožní návštěvníkům i posezení s přáteli u dobrého drinku. Stejně jako v Lucerna Music Baru i Futurum má svůj vlastní televizní okruh, který umožňuje, aby bylo všude vidět kapelu právě hrající na pódiu stejně jako klipy či videoart při reprodukované hudbě. Staronový klub v páté městské části počítá s kapacitou minimálně 300 lidí, za vstupné návštěvníci zaplatí cenu srovnatelnou s již zmíněným Lucerna Music Barem (tj. cca od 80 do 250 korun).