ZNOUZECTNOST, HÁRO

Svérázný mix primitivismu, punku, folku, bigbítu a písničkářství, vycházejícího z tradice příslovečných tří akordů, neotřelých a nezaměnitelných textů /občas hloubavých, občas dadaistických, občas pohádkových a poetických a občas jdoucích hluboko na dřeň člověka/, přetavila "Znouze" v dodnes naprosto svérázný a neopakovatelný jev. To, co vzniklo bez jakýchkoliv ambicí v totalitním roce 1986 v Plzni, ovlivněno nástupem punkové vlny, zprostředkovaným německým televizním a rádiovým vysíláním, překročilo jak pomyslné lokální hranice města, tak hudební hranice daného žánru a změnilo se ve skupinu, která, ač zůstala dodnes bytostně plzeňská, si postupem času dokázala získat - vlastně naprosto mimo zájem médií - přízeň velkého množství fanoušků, projela křížemkráž většinou klubů a festivalů u nás, natočila třináct řadových desek a přímo či nepřímo inspirovala a ovlivnila vznik a tvorbu dalších hudebních skupin. Živá vystoupení, dost odlišná od studiových nahrávek, provázená pábitelským a často velmi neprůhledně mystifikátorským uváděním písniček, mívají předem těžko odhadnutelný průběh a atmosféru, někdy komorní, někdy chaotickou, jindy nabitou energií. Členové kapely se netají ani tím, že jelikož je celkem z čeho vybírat, sestavují celý playlist písní těsně před každým koncertem a tudíž se vystoupení vlastně nikdy neopakují v úplně stejné podobě a navíc se často mění i podle reakcí posluchačů. A nakonec o mnohém vypovídá i to, že dodnes tak trochu polarizují posluchače obeznámené s jejich existencí na dva tábory - na jedné straně obliba a někdy skoro až "kultovní" statut a na druhé straně nepochopení, někdy cílená ignorace až averze. Mezi tím skoro nic. Možná je charakteristický i jeden odposlechnutý citát neznámého kolemjdoucícho: "Kdyby Divadlo Járy Cimrmana byla punková hudební skupina, vypadalo by to jako vy." Takže jak to je?

Už 25 let na cestě. Nepočítaně kilometrů. Něco kolem 2000 koncertů. Asi tak 250 písní. Tři akordy. Semtam víc. Někdy i jen dva. Slušné skóre. Díky vám.